|
| |
|
|
Změny fytocenóz v pahorkatinných lesích v závislosti na aplikaci historických forem obhospodařování
Nechanská, Denisa ; Boublík, Karel (vedoucí práce) ; Frouz, Jan (oponent)
Cílem mé diplomové práce je analyzovat vliv historického obhospodařování na diverzitu cévnatých rostlin v pahorkatinných lesích na vrchu Vysoká stráň v CHKO Český kras. Diplomová práce je rozdělena na dvě části. První část shrnuje informace o vlivu historických způsobů obhospodařování na lesní diverzitu z různých vědeckých studií. Je zde zmíněn především vliv lesní pastvy, osečného hospodaření, hrabání stromové opadanky a vliv požárů. Druhá část zahrnuje případovou studii zabývající se vlivem historického obhospodařování na diverzitu lesního podrostu. Ve výzkumné oblasti bylo celkem vymezeno 32 ploch, na kterých byl proveden management ve třech variantách: kosení lesního podrostu, hrabání lesní opadanky a kombinace kosení a hrabání. Čtvrtá varianta sloužila jako kontrola. Změna lesní diverzity v závislosti na čase vyšla statisticky průkazná, ovšem změny v diverzitě v závislosti na způsobech historického obhospodařování statisticky neprůkazné. Během výzkumu došlo k výraznému snížení diverzity podrostu, a to i na kontrolních plochách. Hlavní gradient podrostové vegetace směřuje od mezofilních acidofytů až po druhy charakteristické pro vápnité substráty. Pomocí RDA analýzy jsem určila druhy, které měly nejvýraznější tendenci reagovat na aplikovaný management. Mezi druhy profitující z hrabání patří...
|
|
|
Synantropní flóra a vegetace severozápadního okraje města Brna
Melicharová, Montana
Tato diplomová práce se zaměřuje na průzkum synantropní flory a vegetace na severozápadním okraji města Brna. Spadá sem severozápadní část městské části Bystrc, Kníničky, přilehlé okolí Brněnské přehrady a podstatná část Mniší hory. Studovaná oblast je přesně vymezena čtyřmi čtverci odpovídající 1/16 základního pole středoevropského síťového mapování (6765CAa+b+c+d). U nalezených druhů jsem zaznamenávala jejich četnost a později doplnila také informace ohledně jejich ohrožení a původu. U významných nálezů jsem zaznamenala přesné místo nálezu a z méně běžných druhů, které byly kvalitně sebrané a vylisované, jsem vytvořila herbářové doklady. Fytocenologické snímky byly zapisovány v takové vegetaci, aby charakterizovaly rozmanité typy biotopů nacházející se v dané oblasti. Celkově jsem na vymezeném území nalezla 522 rostlinných druhů, z nichž je 134 nepůvodních a 37 druhů náleží do kategorie určitého ohrožení. Nejzajímavějšími nálezy jsou Stachys annua a Anthriscus caucalis patřící do kategorie silně ohrožené (C2 t). Zajímavé jsou také dva nálezy na mostě k Zoologické zahradě, Panicum miliaceum a Setaria italica, nebo expandující Cornus sericea na břehu řeky Svratky. Invazních druhů jsem nalezla celkem 25, z nichž je 19 druhů neofytů a 6 druhů archeofytů. Získaná data budou předána do volně dostupné databáze Flory města Brna, na které se podílí velké množství dalších botaniků, kteří zaznamenávají nové, ale i ty nejběžnější druhy rostlin, které bývají jindy přehlížené.
|
|
|
Historický vývoj a vegetační změny nivy dolního úseku řeky Labe
ROTTENBORN, Jan
Práce je rozdělena na dvě hlavní části teoretickou a výzkumnou. V teoretické části rozebírá východiska pro studovanou problematiku. Především definuje říční nivu a širší prostor řeky a předkládá vývoj poznání procesů, kterou označujeme jako vývoj a dynamiku vegetace. Od teorií rostlinné sukcese po vegetační sukcesi s ohledem na výrazně disturbované prostředí. A také ukazuje, jak se jednostranný pohled na vliv řeky na vegetaci s poznáním měnil až po biogemorfní přístup, kdy všechny popisované složky jsou ve vzájemném vztahu. Dnes už nikoho nepřekvapí, že vegetace ovlivňuje i geomorfní procesy erozi, transport i sedimentaci, ale i tento pohled na problematiku prošel svým vývojem. V další části práce představuje sledované území a charakterizuje přírodní poměry, jako jsou geomorfologie, geologie, hydrologie a vybrané ekologické charakteristiky (potenciální vegetace, klima, fytocelonologie a fytogeografie). Také shrnuje veškerá dostupná botanická data území a seznamuje s historií a současností botanického výzkumu. V poslední teoretické části práce předkládá známé změny, ke kterým v říční nivě v poslední době (řádově století) došlo. Především se jedná o změny v režimu řeky projevující se změněnou oscilaci vodní hladiny, úpravy říčního koryta a nivy jako takové, znečištění a eutrofizace řeky, změnu druhové garnitury (vstup neofytů a rostlinné invaze) a změnu managementu nivy. Část výzkumná je členěna na čtyři oddíly, které odpovídají publikovaným nebo v brzké době publikovaným článkům. První shromažďuje veškerá dostupná data o historickém druhovém složení, porovnává je současným stavem a snaží se je dát do souvislosti se změnami, ke kterým v nivě došlo a dochází. Druhá (z mého pohledu klíčová) vychází z dlouhodobého sběru dat na trvalých monitorovacích plochách. Obrovské množství nashromážděných snímků (více než 700) obsahuje velké množství informací o aktuálním složení vegetace a umožňuje tak porovnávat meziroční změny, dávat je do souvislosti se změnami sledovaných abiotickými faktorů a odhalovat zákonitosti procesů, ke kterým na štěrkopískových dnech dochází. Třetí část se zabývá druhem Corrigiola litoralis drobnokvětem pobřežním, který, jak bylo již řečeno v úvodu, je druhem kriticky ohroženým a zároveň velmi charakteristickým pro zkoumaná společenstva. Tato část se pokouší pokud možno v co nejucelenější formě představit druh, jeho biologii, změny jeho populace a identifikovat možná ohrožení, ale také příležitosti. Čtvrtá, závěrečná část, se snaží ukázat jiné možnosti zkoumaní vegetačních změn. Využívá prostředků geografických informačních systémů. Představuje ukázky toho, jak se za relativně krátkou dobu říční tok v "málo regulované" části změnil a jak na to reaguje vegetace. Využívá jak historické mapové podklady, tak novodobé letecké měřičské snímky upravené na ortofota.
|
|
| |
|
|
První cévnaté rostliny na území České republiky
Uhlířová, Monika ; Kvaček, Jiří (vedoucí práce) ; Opluštil, Stanislav (oponent)
Cévnaté rostliny jsou charakterizovány jako skupina rostlin, které jsou již zcela přizpůsobeny k životu na souši. Jejich vývoj je výsledkem souboru adaptací, které si vyžádaly nutné změny na anatomické i morfologické úrovni. Doklady o vzniku cévnatých rostlin se objevují ve fosilním záznamu již od středního ordoviku ve formě spór a později také od spodního siluru v podobě makrofosílií. Cílem práce je zmapování a bližší seznámení se s publikovanými nálezy fosílií, především makrofosílií, prvních cévnatých rostlin z období siluru. Zájem bude hlavně zaměřen na publikované silurské nálezy z České republiky. V práci je také detailněji zmíněn rod Cooksonia, který představuje zástupce prvních cévnatých rostlin, objevených v makrofosilním záznamu. Klíčová slova: cévnaté rostliny, spóry, makrofosílie, silur
|
|
|
Vztah mezi počtem druhů, teplotou, a úživností prostředí pro původní a nepůvodní druhy rostlin
Szostoková, Kateřina ; Šímová, Irena (vedoucí práce) ; Hejda, Martin (oponent)
Latitudinální gradient diverzity je obvykle vysvětlován třemi hlavními hypotézami: Hypotézou limitace zdroji, Hypotézou rychlejší speciace a Hypotézou nikového konzervatismu. Ve své práci jsem testovala základní předpoklady těchto hypotéz na počtu původních a nepůvodních druhů cévnatých rostlin získaných z nové databáze GloNAF (Global Naturalized Alien Flora). Distribuce nepůvodních druhů mezi kontinenty se jeví nerovnoměrně (můžeme je rozdělit do dvou skupin - Austrálie spolu s Evropou, Severní Amerikou a Jižní Amerika s Afrikou a Asií). Testovala jsem tedy vliv srážek, primární produktivity prostředí, teploty a historických proměnných (rozdíl srážek a teplot mezi poslední dobou ledovou a současností) jak v globálním, tak kontinentálním měřítku. Počet původních druhů roste s primární produktivitou, srážkami a teplotou a klesá se změnou teplot, což je v souladu se všemi zmíněnými hypotézami. Četnost nepůvodních druhů v globálním měřítku roste s množstvím srážek, a rozdílem teplot a klesá s teplotou a rozdílem srážek. V rámci jednotlivých kontinentů se však vztah mezi počtem nepůvodních druhů a vysvětlujícími proměnnými liší. Na rozdíl od jiných studií počet nepůvodních druhů nijak nekoreloval s počtem druhů původních. Zároveň se zdá, že výskyt nepůvodních druhů je ovlivněn jinými faktory než...
|
|
|
Změny fytocenóz v pahorkatinných lesích v závislosti na aplikaci historických forem obhospodařování
Nechanská, Denisa ; Boublík, Karel (vedoucí práce) ; Frouz, Jan (oponent)
Cílem mé diplomové práce je analyzovat vliv historického obhospodařování na diverzitu cévnatých rostlin v pahorkatinných lesích na vrchu Vysoká stráň v CHKO Český kras. Diplomová práce je rozdělena na dvě části. První část shrnuje informace o vlivu historických způsobů obhospodařování na lesní diverzitu z různých vědeckých studií. Je zde zmíněn především vliv lesní pastvy, osečného hospodaření, hrabání stromové opadanky a vliv požárů. Druhá část zahrnuje případovou studii zabývající se vlivem historického obhospodařování na diverzitu lesního podrostu. Ve výzkumné oblasti bylo celkem vymezeno 32 ploch, na kterých byl proveden management ve třech variantách: kosení lesního podrostu, hrabání lesní opadanky a kombinace kosení a hrabání. Čtvrtá varianta sloužila jako kontrola. Změna lesní diverzity v závislosti na čase vyšla statisticky průkazná, ovšem změny v diverzitě v závislosti na způsobech historického obhospodařování statisticky neprůkazné. Během výzkumu došlo k výraznému snížení diverzity podrostu, a to i na kontrolních plochách. Hlavní gradient podrostové vegetace směřuje od mezofilních acidofytů až po druhy charakteristické pro vápnité substráty. Pomocí RDA analýzy jsem určila druhy, které měly nejvýraznější tendenci reagovat na aplikovaný management. Mezi druhy profitující z hrabání patří...
|
|
|
Černý a červený seznam květeny Krkonoš: Mají vyhynulé a ohrožené rostliny společné vlastnosti?
Blahník, Jan ; Čihař, Martin (oponent) ; Krahulec, František (vedoucí práce)
V roce 2009 byl publikován seznam vyhynulých a ohrožených druhů Krkonoš, který zahrnuje jednotný pohled na cévnaté rostliny na polské i české straně hor. Tato bakalářská práce je zaměřena na nejvíce ohrožené a vyhynulé druhy, pro které byly hledány společné vlastnosti, přičemž nebylo jasné, zdali takovéto vlastnosti existují. V bakalářské práci byly hodnoceny faktory, které byly dohledatelné v literatuře. Údaje o typu rozmnožování, které je pro zachování druhů zcela klíčové, však v naprosté většině případů v literatuře uvedené nejsou. Dobře dohledatelné údaje se týkaly vlastností podloží, druhu a vlastnostech biotopu, životní formě (ta však nakonec nebyla hodnocena), fytogeografických oblastí, vegetačních stupňů a endemismu. Nelze očekávat, že by po porovnání výsledků někde panovala shoda blízká sto procentům, přesto však lze z některých výsledků dedukovat jisté náznaky společných vlastností. Tak například pro pětinu až třetinu druhů kategorie C1 a A1 je společnou vlastností kyselý substrát, 30 - 40 % druhů kategorie C1 má výskyt v oblasti oreofytika, kolem 30 % vyhynulých a ohrožených druhů je společným znakem výskyt na lučních stanovištích, 30-40 % kriticky ohrožených druhů se vyskytuje na vlhkých stanovištích, 20 % kriticky ohrožených druhů na české i polské straně hor se vyskytuje v...
|
|
|
Floristický průzkum pramenišť východní části Krkonoš (Labe)
Hronovská, Markéta ; Skalický, Milan (vedoucí práce) ; Martinková, Jaroslava (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá floristickým průzkumem pramenišť, která se nachází ve východní části Krkonoš a zároveň v Krkonošském národním parku. Hlavním cílem této práce je tedy inventarizace cévnatých rostlin a mechorostů, které se na vybraných prameništích vyskytují. Dalším cílem je na základě přesné lokalizace pramenišť pomocí GPS přístroje vyhotovit různé mapy, které slouží k doplnění literární rešerše.
Během konce léta a podzimu 2015 byl zhotoven subjektivní metodou soupis druhů bylinného a mechového patra, které zachycují aktuální pokryv vegetace na stanovišti. Pro zachycení abundance druhů na vybraných lokalitách byla vhodně zvolena stupnice pokryvnosti. Charakteristika zájmového území byla zpracována formou literární rešerše.
Na vybraných prameništích bylo ve 2. polovině vegetačního období 2015 determinováno celkem 59 druhů cévnatých rostlin a 9 druhů mechorostů. Z celkového počtu nalezených druhů cévnatých rostlin jich je 8 zařazených mezi ohrožené. Nejvyšší diverzitu vykazovalo prameniště Modrého a Rennerova potoku a největší množství cévnatých druhů rostlin se našlo v pramenné oblasti Úpy (tzv. mokvavé skále). Nejméně druhů se naopak nacházelo na prameništi Suchého a Javořího potoka.
K porovnání lokalit z hlediska přírodních podmínek bylo využito mnohorozměrné RDA analýzy pomocí počítačového programu CANOCO 5 a programu PAST 3. 11.
Po prostudování literatury týkající se péče a ochrany nelesních biotopů v chráněných území byl pro každou lokalitu navrhnut konkrétní management.
Zjištěné informace by měly být hodnotné pro případné budoucí podrobnější inventarizace těchto nebo podobných míst
|
host ::
RSS.